Dokumentac e




Yüklə 0.57 Mb.
səhifə4/6
tarix23.04.2016
ölçüsü0.57 Mb.
1   2   3   4   5   6

Orná půda intenzivně obdělávaná se nachází jednak v těsném sousedství TR Sever, jednak mezi Dolními Chabry a Ďáblicemi, dále mezi Ďáblicemi a komunikací Cínoveckou a podél komunikace Kbelské. Bonita orné půdy na plochách pod vedením je uvedena v příloze. Místní (polní) cesty jsou lemované stromořadími z ovocných stromů.




  • V trase vedení se nenachází území historického, nebo archeologického významu.




  • Ovzduší: kvalita ovzduší není po celé délce trasy stejná. Nejvyšší koncentrace škodlivin a to především oxidů dusíku, se nacházejí v místech, kde se trasa vedení přibližuje, křižuje nebo je v souběhu s intenzivně pojížděnými komunikacemi (především komunikace Ústecká, Cínovecká, Kbelská a Ke Klíčovu). Emise oxidu dusičitého z dopravy na komunikaci Ústecké se pohybují v rozmezí 10-20 tun/rok, na komunikaci Cínovecké 20 -50 tun/rok, na komunikaci Kbelské více jako 50 tun/rok, na komunikaci Ke Klíčovu 5-10 tun/rok. Průměrné imisní koncentrace oxidu dusičitého se v okolí silně pojížděných komunikací pohybují od 25g/m3 níže a to v závislosti na vzdálenosti od komunikace. Ve volném prostoru se koncentrace oxidu dusičitého pohybují do 10 g/m3. Tyto nejnižší imise NO2 se nacházejí v lokalitách s nízkou intenzitou dopravy, dostatečně vzdálené od intenzivně pojížděných komunikací.




  • Hluk: na území dotčeném rekonstrukcí nadzemního vedení a nového trasování nejsou hladiny hluku stejné. Nejvyšší zatížení hlukem je z dopravy na velice intenzivně pojížděných komunikacích především na komunikacích Liberecké (Cínovecké) a Kbelské. Emisní hodnoty LAeq na těchto komunikacích dosahují hodnot 70 - 74,9 dB.




  • Schopnost přírodního území snášet zátěž: na celé hodnocené trase se nenachází původní přírodní prostředí. Všechna dotčená území jsou lidskou činností nějakým způsobem přetvořená. Nejcennější partie z hlediska přírody se nacházejí v Čimickém a Ďáblickém háji, kde ptáci jsou dominantní skupinou obratlovců ve sledovaném územním celku. Jejich výskyt podporuje jak širokospektrální potravní nabídka a jednak hnízdními možnostmi. Základem úspěchu a prosperity ptačích populací je heterogenita zdejšího prostředí. Základními biotopy je lesní ekosystém s různými biologickými parametry, ekotonový pás s keřovými porosty a drobnými vodními plochami, volné otevřené plochy s bylinným krytem a zastavěné části. V důsledku těchto ekologických modelů zde existuje velké množství biotopů, které vyhovuje poměrně široké škále ptáků. Z hlediska potravní závislosti tvoří významnou skupinu druhy, které se živí hmyzem. Tato skutečnost je dokladem vysoké produktivity bioceóz. Rovněž počet druhů, které se živí býložravě (semena, ovoce a bobule) je velmi podstatný. Poměr mezi hmyzožravými a býložravými druhy je značně vyrovnaný, což je dílem biodiverzity ekosystému a známkou stability prostředí. Po stránce hnízdních podmínek zcela jednoznačně dominují druhy, které jsou svými nároky závislé na přítomnosti dřevin. Tato široká skupina využívá velmi vyrovnaně všech synusií a porostních typů, od hnízdění v nízkých keřových porostech, přes vysloveně arborikolní druhy až po taxony specializované na hnízdní dutiny. Z toho vyplývá, že přítomnost dřevin (současná dendrologická stavba biosystému) je vcelku ideální. Pouze malý počet druhů hnízdí terestricky, což indikuje hlavní negativní vliv, kterým je vysoký stupeň rušivosti prostředí. Uvedené druhy ptáků patří mezi běžné zástupce pražské avifauny a jsou pro danou oblast charakteristické. Práce na rekonstrukci VVN by neměly v tomto úseku probíhat na jaře v době hnízdění ptáků, zejména těch druhů, které jsou hnízdními nároky vázány keřovými partiemi (pěnice, drozdovití a td.) a terestricky (konipas, budníčci a pod), tzn. od cca 15.2. do 15.7. běžného roku.

Jak vyplývá z výše uvedených údajů o využití území, je schopnost dotčeného území snášet zátěž dostatečná vzhledem ke skutečností, že se nachází na okraji velkoměsta. Je plně dostatečná na to, aby snesla zatížení dané stavebními pracemi při rekonstrukci nadzemního vedení VVN, které ve skutečnosti do přírodního prostředí zasahuje pouze lokálně v místech základů stožárů.




  • Zalidněnost území: trasa vedení vede povětšinou mimo hustě zalidněné územím se soustředěnou bytovou zástavbou sídlištního typu. Pouze v části, kde trasa vedení přechází Proseckou ulici, dostává se do dotyku se soustředěnou obytnou zástavbou. V souběhu s ulicí Letňanskou se od ní odpoutává.



C.2. Charakteristika současného stavu ŽP v dotčeném území:
Posuzována byla trasa stávajícího vedení 110 kV TR sever – TR východ dlouhá cca 7,1 km. Biologický průzkum byl vykonán v druhé dekádě října 2002 a následně v první dekádě srpna 2003.
V trase vedení se vyskytuje pět základních typů prostředí: orná půda, neudržované ruderální plochy, udržované, převážně travnaté, porosty, staré sady a stromové porosty lesního charakteru. Pro lepší orientaci byla posuzovaná trasa vedení rozdělena na kratší úseky, na kterých vedení prochází nad odlišným typem prostředí. Místa vymezující tyto úseky jsou očíslována a vyznačena v přiložené mapě.

1) Úsek mezi bodem č. R1 a bodem č. R2.


1A) Prvních cca 280 m se vedení klene nad ornou půdou.

Pole je ohraničeno z jedné strany plotem areálu trafostanice, z druhé strany smíšeným lesním porostem, který je tvořený především duby (dubem zimním – Quercus petrea a dubem letním - Q. robur) a borovicemi (borovicí lesní – Pinus sylvestris a borovicí černou – P. nigra). Z dalších dřevin jsou zastoupeny modřín opadavý (Larix decidua), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) či třešeň ptačí (Prunus avium).

Přímo pod vedením roste na kraji pole vzrostlý dub letní a mladší jasan ztepilý.

V keřovém patru jsou hojně zastoupeny: svída krvavá (Swida sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (Prunus spinosa) a ostružiník (Rubus sp.). V podrostu převládají trávy čeledi lipnicovité (Poaceae), dále kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), vrbovky (Epilobium sp.) a zástupci čeledi miříkovité (Apiaceae).


1B) Na dalších cca 70 m přechází vedení nad starým neudržovaným sadem Dřeviny jsou zastoupeny staršími ovocnými stromy – ořešáky královskými (Juglans regia), jabloněmi (Malus sp.), švestkami (Prunus domestica) a třešněmi (Prunus avium). Roztroušeně zde rostou skupinky keřů, především růží šípkových (Rosa canina). Dále byl zjištěn brslen evropský (Euonymus europaeus), ostružiník (Rubus sp.) a maliník (Rubus idaeus).

V bylinném podrostu byli zjištěny: jetel plazivý (Trifolium repens), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), čičorka pestrá (Coronilla varia), mrkev obecná (Daucus carota), rozrazil perský (Veronica persica), svízel povázka (Gallium mollugo), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), škarda dvouletá (Crepis biennis), čekanka obecná (Cichorium intybus), z trav především srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Agropyron repens), psineček (Agrostis sp.) a třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea).


1C) Posledních cca 265 m tohoto úseku vede nad ruderální plochou. Dřeviny se na tomto úseku vyskytují ojediněle a to pouze jako nálet mladých stromků (několik ex. javoru jasanolistého – Acer negundo a topolu – Populus sp.).

Z křovin převažovala opět růže šípková (Rosa canina), ostružiník (Rubus sp.), místy chmel obecný (Humulus lupulus). Dále byly přítomny běžné ruderální druhy rostlin, z nichž dominoval zejména zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), hvězdník hubený (Erigeron strigosus), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea) a další zástupci čeledi lipnicovité (Poaceae).


Na této ploše a v její těsném sousedství žije řada druhů hmyzu. Zaznamenáni byli zástupci řádů: saranče (Caelifera); motýli (Lepidoptera) - babočka kopřivová (Aglais urticae), babočka paví oko (Inachis io), babočka síťkovaná (Araschnia levana); brouci (Coleoptera) - střevlíci (Carabinae), nosatci (Curculionidae), slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata); blanokřídlí (Hymenoptera); množství rozmanitých dvoukřídlých (Diptera) aj. Z dalších bezobratlých byli nalezeni zástupci plžů (Gastropoda) - plzák lesní (Arion empiricorum); či pavouků (Araneida).

Z ptáků byli v době návštěv zaregistrováni: bažant obecný (Phasianus colchicus), holub hřivnáč (Columba palumbus), sýkora koňadra (Parus major), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapila), kos černý (Turdus merula), červenka obecná (Erythacus rubecula), strnad obecný (Emberiza citrinella), sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica) a havran polní (Corvus frugilegus). Předpokládat se dá výskyt dalších druhů ptáků, které mohou přelétat z přilehlých biotopů (např. poštolka obecná – Falco tinnunculus, strakapoud velký – Picoides major, brhlík lesní – Sitta europaea nebo vrabec domácí – Passer domesticus).

Většina zmíněných ptačích druhů může využívat prostředí v blízkosti posuzované trasy nejen k vyhledávání potravy, ale také ke hnízdění. Zvláště starý sad se skupinami keřů nabízí k hnízdění vhodné příležitosti. Bezprostředně pod vedením ani v jeho těsné blízkosti nebyla nalezena žádná obsazená hnízda (platí pro celou posuzovanou trasu vedení).

Ze savců byla pozorována veverka obecná (Sciurus vulgaris). Podle pobytových stop se zde vyskytují také krtek obecný (Talpa europaea), hraboš polní (Microtus arvalis), zajíc polní (Lepus europaeus) nebo lasice (Mustella sp.).

2) Úsek mezi bodem č.R2 a bodem č.R3

V bodě R2 přechází vedení na krátkém úseku část zahrady s udržovaným travnatým porostem a několika ovocnými stromy - ořešákem královským (Juglans regia) a jabloní (Malus sp.).

V další část úseku k bodu R3 překlenuje vedení z části oplocený pozemek s ruderální vegetací. Zjištěny byly následující druhy rostlin: lebeda lesklá (Atriplex sagittata), merlíky (Chenopodium sp.), ptačinec (Stellaria sp.), knotovka bílá (Melandrium album), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mrkev obecná (Daucus carota), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), lopuch menší (Arctium minus), lopuch větší (A. lappa), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice (Poa sp.), kostřava (Festuca sp.) či třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea).
3) Úsek mezi bodem č.R3 a bodem č.R4 se klene nad ornou půdou (délka cca 1570 m).

Na poli, zejména na jeho okrajích rostou klasické rumištní rostliny a běžné plevelné druhy. Pravděpodobný je výskyt rostlin jako jsou např.: mák vlčí (Papaver rhoeas), maceška rolní (Viola arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuchy (Arctium spp.), pcháč oset (Cirsium arvense), rmen rolní (Anthemis arvensis), mléč rolní (Sonchus arvensis), čekanka obecná (Cichorium intybus), zástupci čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), rdesnovité (Polygonaceae), brukvovité (Brasicaceae), miříkovité (Apiaceae), lipnicovité (Poaceae) apod.

U patek stožárů rostou keře bezu černého (Sambucus nigra), méně růže šípkové (Rosa canina) a dále především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).
Z živočichů byli na tomto úseku zaznamenáni běžní zástupci bezobratlých zejména hmyzu. Z obratlovců byli pozorováni: poštolka obecná (Falco tinnunculus), káně lesní (Buteo buteo), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), skřivan polní (Alauda arvensis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiřička obecná (Delichon urbica), sýkora koňadra (Parus major), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (C. cannabina), špaček obecný (Sturnus vulgaris), strnad obecný (Emberiza citrinella) a straka obecná (Pica pica).

4) Úsek mezi bodem č. R4 a bodem č. R5.

4A) Na cca 75 m vedení překlenuje cíp parku (stromořadí, skupinky keřů a travnaté plochy parkového charakteru).

Stromy jsou v blízkosti trasy vedení zde zastupuje několik dubů letních (Quercus robur), trnky obecné (Prunus spinosa) či hlohy obecné (Crataegus laevigata). Početné jsou skupiny keřů, nejčastější jsou: pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis), tavolník van Houtteův (Spirea van-houttei), růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Swida sanguinea) a ostružiník (Rubus sp.).

V bylinném patru převažují: jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mrkev obecná (Daucus carota), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a kostřavy (Festuca sp.). Místy se dá předpokládat rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), šalvěj luční (Salvia pratensis), mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) nebo mochny (Potentilla spp.).

V blízkosti trasy se nalézá malá tůň. Na březích roste několik vlhkomilných druhů rostlin. Nejvýraznější jsou: kosatec žlutý, (Iris pseudacorus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea) a okřehek (Lemna sp.).


V tůni nebo v její těsné blízkosti byly zaznamenány vlhkomilné a na vodu vázané druhy bezobratlých: např.: šidélko (Agrion sp.), bruslařky (Gerris sp.), brouci z čeledí potápníkovití (Dytiscidae), zástupci dvoukřídlých (Diptera), perlooček (Cladocera) či klanonožců (Copepoda).

Vzhledem k nedostatku obdobných biotopů v okolí nelze vyloučit využívání tůně obojživelníky (hlavně žábami, např. ropuchou zelenou Bufo viridis nebo skokanem hnědým Rana temporaria).


4B) Další úsek cca 200 m přechází vedení nad neudržovaným ruderálním travnatým porostem. Dominantní zastoupení mají trávy z čeledi lipnicovité (Poaceae): srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice (Poa sp.), kostřavy (Festuca sp.), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea), pýr plazivý (Agropyron repens), psineček (Agrostis sp.) aj. Z dalších rostlin byly zjištěny: kuklík městský (Geum urbanum), vrbovka (Epilobium sp.), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), podběl lékařský (Tussilago farfara), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), škarda dvouletá (Crepis biennis) nebo čekanka obecná (Cichorium intybus).
4C) Dalších cca 75 m vede nad starým třešňovým sadem.

Z dřevin zde rostou: třešně (Prunus avium), břízy bělokoré (Betula pendula) a javory mléče (Acer platanoides).

Keře zastupuje bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina).

V podrostu dominuje: vikev ptačí (Vicia cracca), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), mrkev obecná (Daucus carota), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), svízel povázka (Gallium mollugo), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč oset (Cirsium arvense), kozí brada (Tragopon sp.), srha říznačka (Dactylis glomerata), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea).

Na této ploše a v její těsném sousedství žije řada druhů hmyzu. Při terénním průzkumu byli zastiženi zástupci řádů: saranče (Caelifera); Hemiptera - ploštice (Heteroptera) - lovčice (Nabis sp.), ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), kněžice (Troilus sp.); motýli (Lepidoptera) - perleťovec velký (Brenthis aglaia), babočka admirál (Vanessa atlanta), kovolesklec gama (Autofrapha gamma); síťokřídlí (Neuroptera) – zlatoočka obecná (Chrysopa vulgaris); brouci (Coleoptera) - páteříček (Cantharis sp.), střevlíci (Carabinae); blanokřídlí (Hymenoptera) - čmelák (Bombus sp.), vosa (Vespula sp.), množství rozmanitých dvoukřídlých (Diptera). Z dalších bezobratlých byli nalezeni zástupci plžů (Gastropoda) - hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka keřová (Cepaea hortensis), suchomilka obecná (Helicella obvia); pavouků (Araneida); či sekáčů (Opilionida) - sekáč (Opilio sp.).

Z živočichů byli na tomto úseku zaznamenáni: káně lesní (Buteo buteo), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiřička obecná (Delichon urbica), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (P. caeruleus), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), drozd zpěvný (Turdus philomelos), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), zvonek zelený (Carduelis chloris) a strnad obecný (Emberiza citrinella). Předpokládat se dá výskyt dalších druhů ptáků, které mohou přelétat z přilehlých biotopů (např. poštolka obecná – Falco tinnunculus, hrdlička zahradní – Streptopelia turtur, strakapoud velký – Picoides major, kos černý – Turdus merula, pěnkava obecná – Fringila coelebs, vrabec domácí – Passer domesticus či vrabec polní – P. montanus).

Ze savců byla pozorována veverka obecná (Sciurus vulgaris). Podle pobytových stop se zde vyskytují také krtek obecný (Talpa europaea), hraboš polní (Microtus arvalis) nebo zajíc polní (Lepus europaeus).
5) Úsek mezi bodem č. R5 a bodem č. R17 se (s výjimkou krátkého úseku u bodu R12 ) klene nad ornou půdou. Na tomto úseku přechází vedení čtyřikrát komunikaci.
5A) Úsek nad ornou půdou o délce cca 1800 m.

Na poli, na kterém byla letošní rok pěstována pšenice setá (Triticum aestivum), a zejména na jeho okrajích rostou klasické rumištní rostliny a běžné plevelné druhy. Pravděpodobný je výskyt rostlin jako jsou např.: mák vlčí (Papaver rhoeas), maceška rolní (Viola arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuchy (Arctium spp.), pcháč oset (Cirsium arvense), rmen rolní (Anthemis arvensis), mléč rolní (Sonchus arvensis), čekanka obecná (Cichorium intybus), zástupci čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), rdesnovité (Polygonaceae), brukvovité (Brasicaceae), miříkovité (Apiaceae), lipnicovité (Poaceae) apod.

U patek stožárů rostou keře bezu černého (Sambucus nigra), méně růže šípkové (Rosa canina) a dále především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).
5B) Cca 200 m prochází vedení průsekem polního remízku.

Jde o listnatý lesík, dominantními dřevinami jsou: lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). V menší míře zde rostou: habr obecný (Carpinus betulus), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), topol osika (Populus tremula), či akát bílý (Robinia pseudoacacia).

Podrost průseku je tvořen náletem zmíněných druhů dřevin. Bohatě je zde vytvořeno keřové patro, dominují: bez černý (Sambucus nigra), pámelník bílý (Symphoricarpos rivularis), růže šípková (Rosa caninna), svída krvavá (Swida sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), ostružiník (Rubus sp.), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), či trnka obecná (Prunus spinosa).

Bylinné patro je druhově poměrně chudé, zjištěn byl: kuklík městský (Geum urbanum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), svízel přítula (Gallium aparine), štětka planá (Dipsacus sylvestris), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea), lipnice (Poa sp.), srha říznačka (Dactylis glomerata), jílek vytrvalý (Lolium perene), pýr plazivý (Agropyron repens), či sveřep jalový (Bromus sterilis).


5C) Posledních cca 730 m vede trasa vedení nad ruderální

plochou při okraji pole.

Místy zde rostou skupinky keřů a mladých stromků, převažují druhy jako: javor jasanolistý (Acer negundo), akát bílý (Robinia pseudoacacia), bez černý (Sambucus nigra), či růže šípková (Rosa caninna).

Druhová skladba vegetace je obdobná jako na úseku před remízkem (viz odstavec 5A) doplněná běžnými ruderálními druhy jako jsou: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mrkev obecná (Daucus carota), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), vrbovky (Epilobium sp.), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), jetel plazivý (Trifolium repens), čičorka pestrá (Coronilla varia), komonice (Melilotus sp.), jitrocel větší (Plantago major), svízel přítula (Galium aparine), hvězdník hubený (Erigeron strigosus), turanka kanadská (Conyza canadensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), třtina rákosovitá (Calamogrostis arundinacea), srha říznačka (Dactylis glomerata), lipnice roční (Poa annua) nebo pýr plazivý (Agropyron repens).


Z živočichů byli na tomto úseku zaznamenáni opět běžní zástupci bezobratlých zejména hmyzu. Z obratlovců byli pozorováni: poštolka obecná (Falco tinnunculus), bažant obecný (Phasianus colchicus), holub domácí – tzv. holub věžák (Columba livia forma domestica), skřivan polní (Alauda arvensis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiřička obecná (Delichon urbica), sýkora koňadra (Parus major), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapila), pěnkava obecná (Fringila coelebs), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), straka obecná (Pica pica), havran polní (Corvus frugilegus) a kavka obecná (C. monedula).
6) Úsek mezi bodem č. R17 a bodem č. R19 se klene nad roztroušenými, z části udržovanými, ostrůvky zeleně většinou ruderálního charakteru na oplocených pozemcích. Na tomto úseku přechází vedení třikrát komunikaci.

V posledních cca 2/3 úseku jde vedení v souběhu s alejí vzrostlých javorů mléčů (Acer platanoides). Místy roste na tomto úseku několik starých jabloní (Malus sp.).

Z kěřů jsou na tomto úseku zastoupeny: svída krvavá (Swida sanguinea), šeřík obecný (Syringa vulgaris), bez černý (Sambucus nigra) či ostružiník (Rubus sp.).

V podrostu převažují ruderální druhy rostlin. Nejnápadnější jsou: plamének plotní (Clematis vitalba), který na řadě míst velmi hustě porůstá keře a také ploty, zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) a zástupci čeledi lipnicovité (Poaceae).


7) Úsek mezi bodem č. R19 a bodem č.R20 o délce cca 300 m se klene nad ornou půdou.
8) Úsek mezi bodem č. R20 a bodem č. R21 o délce cca 350 m prochází průsekem parku. Dvakrát vedení přechází komunikaci.

Jde o listnatý porost, dominantními druhy stromů jsou: akát bílý (Robinia pseudoacacia), javor mléč (Acer platanoides), v menší míře jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), dub (Quercus sp.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata) nebo javor klen (Acer pseudoplatanus). Jehličnaté dřeviny jsou zastoupeny skupinou několika smrků (Picea sp.).

Podrost průseku je tvořený především náletem akátu a mléče, dále se vyskytuje plamének plotní (Clematis vitalba), kuklík městský (Geum urbanum) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus).
Z živočichů byli na tomto úseku zaznamenáni: strakapoud velký (Picoides major), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek (Certhia sp.), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (P. caeruleus), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapila), červenka obecná (Erythacus rubecula), kos černý (Turdus merula), pěnkava obecná (Fringila coelebs), vrabec domácí (Passer domesticus) a špaček obecný (Sturnus vulgaris).

Ze savců se předpokládá výskyt ježka západního (Erinaceus europaeus), veverky obecné (Sciurus vulgaris), myši domácí (Mus musculus), myšic (Apodemus sp.) nebo kuny skalní (Martes foina).

9) Úsek mezi bodem č. R1 a bodem č. R22 o délce cca 130 m se klene nad starým neudržovaným meruňkovým sadem.

Kromě dominujících meruněk obecných (Prunus armeniaca) rostou v sadu také jabloně (Malus sp.) a hrušně (Pyrus sp.), v menší míře byly zjištěny také: hloh obecný (Crataegus laevigata), hloh jednoblizný (C. monogyna), jilm vaz (Ulmus laevis), javor mléč (Acer platonides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium) a slivoň švestka tzv. špendlík (Prunus domestica subsp. insititia).

Bohatě vytvořené keřové patro tvoří především: svída krvavá (Swida sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), bez černý (Sambucus nigra), růže šípková (Rosa canina) a maliník (Rubus idaeus).

V podrostu jsou ponejvíce zastoupeny: plamének plotní (Clematis vitalba), který na řadě míst velmi hustě porůstá keře, kuklík městský (Geum urbanum), jahodník obecný (Fragaria vesca), vikev ptačí (Vicia cracca), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), kostřava (Festuca sp.) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). V menší míře byli zjištěny: šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mochna plazivá (Potentilla reptans), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), jetel plazivý (Trifolium repens), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mrkev obecná (Daucus carota), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), lnice květel (Linaria vulgaris), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (P. major), svízel přítula (Galium aparine), svízel povázka (G. mollugo), štětka planá (Dipsacus sylvestris), čekanka obecná (Cichorium inthybus), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), hvězdník hubený (Erigeron strigosus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč rolní (Cirsium arvense), řebříček obecný (Achillea millefolium), turanka kanadská (Conyza canadensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), lipnice (Poa sp.) a pýr plazivý (Agropyron repens), V podrostu se místy vyskytovaly polštářky mechu baňatky obecné (Brachythecium rutabulum).

Na této ploše a v její těsném sousedství žije řada druhů hmyzu. Při terénním průzkumu byli zastiženi zástupci řádů: saranče (Caelifera); kobylky (Ensifera) - kobylka zelená (Tettigonia viridissima); škvoři (Dermaptera) - škvor obecný (Forficula auricularia); Hemiptera - ploštice (Heteroptera) - lovčice (Nabis sp.); mery (Psyllomorpha); motýli (Lepidoptera) - perleťovec velký (Brenthis aglaia), babočka admirál (Vanessa atlanta), babočka paví oko (Inachis io), soumračník čárkovaný (Hesperia comma), kovolesklec gama (Autofrapha gamma); brouci (Coleoptera) - páteříček (Cantharis sp.), kovařík (čeleď Elateridae); blanokřídlí (Hymenoptera) - čmelák (Bombus sp.), vosa (Vespula sp.), množství rozmanitých dvoukřídlých (Diptera). Z dalších bezobratlých byli nalezeni zástupci plžů (Gastropoda) - hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovky keřové (Cepaea hortensis); pavouků (Araneida) - slíďáci (čel. Lycosidae); sekáčů (Opilionida) - sekáč (Opilio sp.); či stonožek (Chilopoda).

Z ptáků byli na tomto úseku zaznamenáni: poštolka obecná (Falco tinnunculus), bažant obecný (Phasianus colchicus), strakapoud velký (Picoides major), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), ťuhýk obecný (Lanius collurio), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (P. caeruleus), červenka obecná (Erythacus rubecula), kos černý (Turdus merula), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice černohlavá (Sylvia atricapila), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), pěvuška modrá (Prunella modularis), zvonek zelený (Carduelis chloris), strnad obecný (Emberiza citrinella), špaček obecný (Sturnus vulgaris) a vrabec polní (Passer montanus).

Ze savců se předpokládá výskyt ježeka západního (Erinaceus europaeus), rejska obecného (Sorex araneus), myši domácí (Mus musculus), myšic (Apodemus sp.), zajíce polního (Lepus europaeus) nebo lasice kolčavy (Mustela nivalis).

Vzhledem ke skutečnosti, že se mezi rostlinami neobjevily chráněné druhy, je z hlediska ochrany rostlin posuzovaná trasa nadzemního vedení nekonfliktní.


Při terénním průzkumu bylo zjištěno několik druhů živočichů zapsaných v seznamu chráněných a ohrožených živočichů (dle přílohy č. III vyhlášky MŽP č.395/92 Sb.):

- z druhů silně ohrožených: kavka obecná Corvus monedula;

- z druhů ohrožených: čmelák Bombus sp., ropucha zelená Bufo viridis, ťuhýk obecný Lanius collurio, vlaštovka obecná Hirundo rustica, veverka obecná Sciurus vulgaris).
V těsné blízkosti či sousedství trasy vedení mohou zmíněné druhy využívat prostředí jak k získávání potravy, tak i k rozmnožování. Plánované stavební práce včetně pohybu těžké techniky by neměly výrazně narušit ani jejich existenci, ani charakter prostředí dotčených lokalit, na kterých byly dané druhy živočichů zaznamenány.


C.3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném

území z hlediska jeho únosného zatížení

Celkově je kvalita životního prostředí v dotčeném území je dána skutečností, že se nachází na severním okraji velkoměstské aglomerace a pouze v krátkém úseku zasahuje do zastavěného území. Vzhledem ke skutečnosti, že se v trase vedení nebo v její bezprostřední blízkosti nacházejí pozemky s charakterem blízkým přírodnímu prostředí s minimálními zásahy do jejich ekosystémů Čimický a Ďáblický háj resp. Ďáblická jezírka. Záměr ale nezhorší kvalitu životního prostředí v období provozu, ale přechodně mírně zhorší v období výstavby, které ale bude trvat jen po krátkou dobu. Životní prostředí v dotčeném území snese toto mírné zatížení v období výstavby bez újmy na jeho stávající kvalitě.




ČÁST D.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na

obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti:

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonom. vlivů:

Vedení 110 kV nemá negativní vliv na zdraví lidí a na životní prostředí. Provozem vedení nevznikají žádné zplodiny, škodliviny a hluk, vedení není zdrojem prašnosti.

Budoucí provozovatel musí dodržovat všechny předpisy o ochraně životního prostředí. Umístění zařízení staveniště, skladovacích ploch, deponie zeminy a volba příjezdových cest na staveniště musí být provedeny s ohledem na ochranu životního prostředí.

Po dobu realizace stavby lze předpokládat že při deštivém počasí nastane možnost částečného znečištění silnic a komunikací z důvodu výjezdu stavební mechanizace a vozidel ze stavby. Silnice a komunikace budou po dobu stavby průběžně čištěny.Případné škody na pozemcích v příjezdových trasách způsobené průjezdem stavební mechanizace a vozidel budou po dokončení stavby odstraněny a okolí uvedeno do původního stavu. Vedení 110 kV V115/116 od TR Sever po bod R20 (rohový stožár) je v souběhu s  vedením 110 kV V113/114 resp. V109/114 a tvoří logický energetický koridor který v dostatečné míře respektuje obytnou zástavbu.

Při celkové rekonstrukci vedení 110 kV nedojde k demolici občanské nebo průmyslové zástavby. Umístění nosných stožárů bude koordinováno v dalším stupni stavebního řízení.

V úseku mezi lomovými body R 9 - R12 bude nutná koordinace se stavbou mimoúrovňového křížení komunikací Liberecká - Cínovecká - Veselská. V úseku mezi lomovými body R19 - R21 bude nutná koordinace s ÚP Vysočanské radiály a severní větve (berlínské) tratě vysokých rychlostí. V oblasti mimoúrovňového křížení ulic Kbelská a Prosecká maximálně možně respektovat sadové úpravy, resp. jejich projekt.



D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima:

Negativní vliv na ovzduší (především emisemi z vyvolané autodopravy) bude velmi nízký a bude trvat pouze po dobu realizace stavby. Klimatické poměry nebudou ovlivněny. V období provozu nebudou žádné vlivy na ovzduší. Vzhledem k rozdělení celé stavby v čase a prostoru bude vliv vyvolané autodopravy zanedbatelný.


D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a

biologické charakteristiky:

Vliv na hlukovou situaci bude znatelný pouze v období výstavby. Tento vliv bude krátkodobý a vzhledem k skutečnosti, že zdroje hluku budou pouze v místech bourání a stavby základů stožárů a práce budou probíhat jen v denní dobu, nebudou překročeny limity dané NV ČR č.502/2000. V období provozu nebude žádný vliv na hlukovou situaci.



D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody:

Rekonstrukční práce ani provoz nebudou mít vliv na povrchové nebo podzemní vody, za podmínky, že budou dodrženy všechny zásady o bezpečné manipulaci s ropnými látkami (motorovou naftou apod.).


D.I.5. Vlivy na půdu:

Vzhledem k faktu, že se předpokládá využití stávajících stožárových míst, nebude mít výstavba ani provoz vliv na půdu, protože po provedení stavebních prací budou pozemky uvedeny do stavu podobnému původnímu.



D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje:

Stavba nebude mít žádný vliv na horninové prostředí ani na přírodní zdroje.



D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy:

Fauna a flora bude částečně negativně ovlivněna pouze v období výstavby. Pro výstavbu bude na některých místech částečně odstraněna volně rostoucí zeleň v trase vedení a ochranném pásmu vyšší jak 3 m, bránící výstavbě a následnému spolehlivému provozu vedení ve smyslu Zák. č. 458/2000 Sb.

Vzhledem ke skutečnosti, že výstavbou dojde k zásahu do pozemků plnicích funkce lesa, při kterých dojde ke kácení vzrostlých stromů (především v severní části Čimického háje), je nutno požádat dotčené orgány státní správy (magistrát HMP) o příslušné souhlasy. Po ukončení demoličních prací v Čimickém a Ďáblickém háji bude v zahlazovací činnosti provedena výsadb stromů podle požadavků odboru ŽP MHMP.

Před realizací stavby se doporučuje odstranit, v nezbytně nutné míře, ojediněle rostoucí porost ve stávajícím ochranném pásmu a to již v rámci údržby stávajícího vedení a to především v místech stožárů, jejich montáží a vztyčování. Toto nezbytné smýcení provede provozovatel vedení ve smyslu Zák. 458/2000 Sb v době vegetačního klidu, tak aby před zahájením realizace stavby již nebylo nutné jakýkoliv porost v trase vedení mýtit. Městská zeleň vyskytující se především mezi lomovými body R17 - R 18 a dále mez body R20 a R21 nebude zasažena stavbou, protože bude využito jednak stávajících stožárových míst, jednak bude zeleň (především vzrostlé stromy chráněny před poškozením mechanickou ochranou jejich kmenů, jednak kácením (svěšováním po částech) a vztyčováním stožárů směrem k přilehlé komunikaci.

Po ukončení výstavby budou vlivy na floru nulové, ale na faunu budou částečně pozitivní, neboť vedení a stožáry budou poskytovat odpočinková místa pro avifaunu.

D.I.8. Vlivy na krajinu:

Stavba bude mít malý vliv na krajinu, neboť bude realizována v trase, ve které se již stejná stavba nachází. Při stavbě se budou používat oproti stávajícím stožáry typu úzký soudek, takže vliv na ráz krajiny se bude minimalizovat. Největší vliv na ráz krajiny bude u stožáru, který bude poblíž hvězdárny. Vzhledem k typu stožáru (soudek úzký) a povrchové úpravě bude tento vliv minimalizován. Uvolněním energetického koridoru procházejícího Čimickým a Ďáblickým hájem bude tento vliv eliminován.




D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Stavba nebude mít vliv na hmotný majetek, neboť bude trasována částečně v původní trase, částečně v nové trase v souběhu s vedením VVN V trase vedení 110 kV nebyly zjištěny žádné kulturní památky.

D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů:

Vlivy na životní prostředí budou pouze lokální (v místě stavby stožáru) s časově velice omezené. Vzhledem k lokalizaci stavby a jejímu rozsahu nemůže dojít k přeshraničním vlivům. Nejzávažnější negativní působení bude na ovzduší (z motorových vozidel). Rozsah vlivů na biotu bude taktéž krátkodobý a silně místně omezený. Vliv na obyvatelstvo bude velice krátkodobý a lokální a nepřekročí limity dané příslušnými předpisy. Vzhledem k tomu, že předpokládané hodnoty intenzity elektrického pole, vznikající provozem vedení 110 kV, se mohou přiblížit hodnotě 1 kV/m pouze přímo pod vedením není jeho vliv na zdraví obyvatel měřitelný. Trasa vlastního vedení je vedena mimo intenzivní obytnou zástavbu, a proto lze možné účinky elektromagnetického pole na lidské zdraví považovat za zanedbatelné.




D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných

haváriích a nestandardních stavech:

Hlavní zdravotní rizika jsou představována možností úrazu elektrickým proudem, při nedodržení pracovních povinností a bezpečnostních předpisů. Tato rizika jsou možná obzvláště při přepojování křižovaných vedení VN a NN a mohou nastat v případech, kdy nedojde k dodržení “B” příkazu. Další rizika, především úrazu nebo pádu z výšky, jsou při manipulacích se zavěšenými břemeny při stavbě stožárů a při natěračských a montážních pracích na stožárech.


Vypínání vedení

Před stavbou v rámci přípravy projektu stavby pro územní řízení a stavební povolení je nutné projednat s provozním dispečinkem harmonogram vypínání vedení V113/114 resp. 109/114 – TR Sever TR Východ pro realizaci stavby a demontáže.



Bezpečnostní rizika a požární rizika

Výčet možných havarijních situací, které by mohly nastat při krátkodobých poruchových stavech a je vzhledem ke standardnímu řešení stavby pouze teoretický a výskyt jednotlivých havarijních situací lze očekávat zcela výjimečně. Elektrické vedení může být zkratováno s následným vznikem požáru (hořlavých hmot - především obilovin na orné půdě nebo dřevní hmoty v průsecích) a zastavením dodávek el.proudu – přesto je vznik požáru je velmi nepravděpodobný.

Maximálně možnou havárií je pád vedení při extremních povětrnostních podmínkách (silná námraza a silný nárazový vítr) a to za podmínky silné únavy materiálu. Riziko vzniku úrazu elektrickým proudem je minimální, protože ochrana odpojí vedení do 0,3 sec po zkratu. Existence ochranného pásma vylučuje poškození pádem vzrostlých stromů do vedení.

Výčet možných havarijních situací, které by mohly nastat při krátkodobých poruchových stavech a je vzhledem ke standardnímu řešení stavby pouze teoretický a výskyt jednotlivých havárií lze očekávat zcela výjimečně. Elektrické vedení může být zkratováno s následným vznikem požáru a zastavením dodávek el.proudu – přesto je vznik požáru je velmi nepravděpodobný



D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí:

Nepříznivé vlivy na obyvatelstvo (především hluk z období výstavby) minimalizovány především používání strojů a zařízení s nízkými hlukovými emisemi, dále budou kompenzovány navýšením nabídky elektrické energie s vyšší spolehlivostí dodávek a to při stejném množství vedení, neboť rekonstrukce zahrnuje i možnost navýšení přenášeného výkonu při stejných požadavcích na nadzemní vedení. V důsledku rekonstrukčních prací musí být minimalizováno kácení dřevin, pokud to není nevyhnutelné a nevyplývá to z právních požadavků energetického zákona. Eventuelní lokálně nutné mýcení části porostů, které se nacházejí v ochranném pásmu vedení VVN se bude provádět ručně a výhradně v období vegetačního klidu a v rozsahu nezbytně nutném (není nutno vyklučit úplně všechnu zeleň), tak aby bylo možné hnízdění drobného ptactva. Za vyklučenou zeleň bude provedena výsadba zeleně v lokalitě doporučené ve vyjádření dotčeného orgánu státní správy.

Příjezdové komunikace musí být používány stávající, rovněž tak plochy pro mezideponie materiálů a potřeb souvisejících s rekonstrukcí.

V trase vedení okolo lesních porostů Čimický a Ďáblický háj a v přechodu přes lokalitu jezírka se doporučuje vybavit vedení (vodiče a sloupy) opticko – akustickým zařízením pro ochranu ptáků (důvod: dravci vyletující z lesního prostředí nad otevřený terén a jarní migrace a podzimní přelety pěvců). Stavební práce provádět šetrně k půdě, nájezdy kolové techniky ke stožárovým místům volit po co nejkratší trase, při maximálně možném využití stávajících komunikací (i účelových). Po ukončení všech stavebních prací uvést stavební pruhy a příjezdy ke stožárovým místům do původního stavu nebo stavu mu podobnému. Obnovit křovinatý porost a provést zatravnění volných ploch. Obzvláštní pozornost věnovat stavebním pracím u stožáru nalézajícího se poblíže jezírka, kde se nedoporučuje jeho přiblížení na více jak 50 m.


D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů: Použité metody při prognózování lze charakterizovat jako analýzu dosavadních znalostí a zkušeností ze stejných staveb a provozů. Výchozí předpoklady jsou dány jednak projektovou dokumentací (dokumentace ještě před územním řízením), jednak terénními průzkumy a studiem literatury. Vlivy můžeme zásadně rozdělit na objektivně měřitelné (emise škodlivin do ovzduší, hlukové emise a podrobný biologický průzkum lokality, atd.). Další, neměřitelné vlivy, jsou rázu subjektivního hodnocení (vliv na ráz krajiny apod.) nadzemního vedení. Nadzemní vedení propojující dva energetické uzly (velké trafostanice) je budováno s výhledem na dlouhé časové období (řádově desítky roků), kdy ještě nejsou v podstatě přesněji známy výhledy pro obytnou výstavbu a tato není podchycena ve stávajících územních plánech. Proto někdy dochází ke střetu zájmů provozovatelů nadzemních energetických vedení VVN a majitelů pozemků v jejich ochranném pásmu.

D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace:

Nedostatky v přesnějších znalostech se soustřeďují do otázek souvisejících se stávajícím stavem životního prostředí a to především s neúplnými znalostmi v koncentracích škodlivin především oxidů dusíku, neboť celá hodnocená trasa vedení se pohybuje v různých oblastech s podstatně rozdílným imisním zatížením, kde nejvyšší zatížení se projevuje především podél intenzivně pojížděných komunikací jako jsou Liberecká, Kbelská, Ústecká .




ZÁVĚR varianty A:

Vliv rekonstrukce nadzemního vedení 2x110 kV (V113/114) úsek TR Sever - TR Východ, bude pouze v období stavebních prací. Nejzřetelnější vliv bude na floru, kdy dojde při kácení a stavbě stožárů k malému zásahu do stromů a některých křovin pod nově trasovaném vedení. I toto negativní působení bude po ukončení zemních prací sníženo částečným uvedením pozemků do původního stavu a výsadbou zeleně. V provozu nebude mít zrekonstruované vedení žádný vliv na životní prostředí.



Varianta B:

Kompletní rekonstrukce vedení (V115/116) v celé trase a v souběhu s vedením (V109/114) resp. s vedením (V113/114) a jejich společné zavěšení na čtyřsystémové stožáry.
Stožáry

Stožáry pro 4x110 kV budou použity typu "DVOJITÝ SOUDEK" s maximálním vyložením jednoho ramene 9,5m a se dvěma zemnícími lany pro fázové vodiče AlFe 450/52, dle katalogu EGE České Budějovice. Pouze mezi body R20 a R21 budou použity jen dvousystémové stožáry a v bodech R21,22 a 24 budou použity taktéž. Barva ochranného nátěru stožárů bude konzultována s odborem životního prostředí MHMP.

Na konstrukci všech stožárů budou umístěny tabulky s číslem stožáru a s výstražným označením. Výška stožárů bude určena po zaměření podélného profilu trasy přeložky. Stožáry budou do výšky 3m vybaveny nerozebíratelnými šroubovými spoji (minimálně na diagonálních výztužích) a na protilehlých rohových úhelnících opatřeny stupačkami.

V celé délce trasy bude použit stejný typ stožárů pro rohové stožáry – lomové body (popřípadě výztužné v přímé trase).


Stožáry

celkem


  • 40 čtyřsystémových

z toho

  • 25 nosných

  • 15 kotevních

  • 4 dvousystémové

  • z toho

  • 2 nosné

  • 2 rohové

Celkové výšky stožárů (země – špička stožáru) budou v rozmezí od 26 m do max. 43 m, podle rozmístění v terénu.
Základy

Pro stožáry čtyřsystémové (4x110 kV) budou 4 patky (pod každým nosníkem)o průměru 1,5m a o hloubce 3,5m a roztečích 5,3-7,5m. Pro dvousystémové budou jednolité patky 1,7x1,9x2,1 až 3x3x2,9 (nosné - rohové) .




Uzemnění

Před zpětným přeskokem je vedení chráněno zemnícím lanem a uzemněním stožárů. V běžné trase vedení kde je měrný půdní odpor do 150 Ω, ocelovým stožárům slouží k uzemnění pouze patka stožáru a přídavné uzemnění se neprovádí. Do výběhové vzdálenosti 600 – 1000 m od trafostanice je maximální povolená hodnota měrného půdního odporu 100 Ω. Hodnota odporu uzemnění stožárů s odpojeným zemnícím lanem v běžné trase je 15 Ω a ve výběhové vzdálenosti 10 Ω. Při vyšší hodnotě se provede přídavné uzemnění stožáru.

Použití přídavného uzemnění se určí na základě měření měrného půdního odporu v stožárových místech min. 6 týdnů po zabetonování základů.

Pro přídavné uzemnění se používá zemnícího pásku (FeZn). Přídavné uzemnění se provádí jednopaprskovou až maximálně čtyřpaprskovou soustavou. Maximální délka pásku jednoho paprsku je 15 m. Délky pásků větší než 15 m se zanedbávají.


Fázové vodiče

Fázové vodiče v celém úseku u obou vedení 110 kV budou

2 x 3 x AlFe 680/83. Namáhání vodičů v trase vedení bude provedeno tak, aby minimální výška fázových vodičů nad terénem a křižovanými objekty byla dle předmětné normy ČSN 33 3300, minimálně 6 m nad volným terénem.

Na přání investora z důvodu bezpečného provozu vedení a na základě průběhu vedení městskou aglomerací, křižování silnic, vodních toků s plavebními trasami je minimální výška vodičů nad terénem stanovena na 7m.


Zemnící lano

Předmětné vedení 110 kV bude opatřeno zemnícím lanem 1 x KZL s minimálně 48 optickými vlákny. Konečný počet optických vláken a vlastní propojení bude dle konečného požadavku PRE a.s. a v závislosti průběhů zkratových proudů.


Zemnící lano: 1x KZL s 48 optickými vlákny
Izolátorové závěsy :

Vedení 110 kV bude opatřeno izolátorovými závěsy z tyčových kompozitových izolátorů Rodurflex německé výroby. Vyzbrojení jednotlivých stožárů těmito izolátorovými závěsy bude provedeno v  souladu s ČSN 333300/84. Podle druhu křižovaného objektu v křižovatkovém poli mezi jednotlivými stožáry budou navrženy dvojité nosné (DN a VN), nebo dvojité kotevní, případně pomocné nosné v přeponkách u kotevního stožáry. Vyzbrojení stožárů bude provedeno v souladu s normou ČSN 33 3300/84, popřípadě dle předpisů daných výrobci lan (zvl. KZL) pro jejich uchycení.



Připojení vedení 2x110 kV do soustavy 110 kV

bude provedeno přes TR Sever do TR Východ s jedním průběžným potahem do TR Malešice.




II. ÚDAJE O VSTUPECH
II.1. Půda:

Zemědělský půdní fond :

Shodné jako u varianty základní (A)


Lesní půdní fond:

Shodné jako u varianty základní (A)


II.2. Voda

Shodné jako u varianty základní (A)




II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (např. druh,

zdroj spotřeba).

Energetické zdroje:

Shodné jako u varianty základní (A)



Surovinové zdroje:

Bilance surovin: Vlastní provoz (s výjimkou běžné údržby) nevyžaduje surovinové dotace. Pouze v období výstavby bude zapotřebí surovin jako jsou např. betonové směsi na stavbu základů stožárů, prkna na šalování, vlastní stožáry v rozloženém stavu, nátěrové hmoty na stožáry, izolátory, elektrovodná lana, kombinovaná zemnicí lana, zemnicí pásky, armatury. Část vykopané zeminy bude použita na zahlazení stop po částečně vybouraných patkách stožárů.
Dovoz - bilance:

betony 972 m3

Fe mat. 574 tun

izolátory 40 tun

elektrovodná lana 15 tun

KZL 10 tun

zemnicí pásy 2 tuny

nátěrové hmoty 2,5 tuny

pohonné hmoty nelze přesněji určit
Zdroj:

Shodný jako u varianty základní (A)


II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (např. potřeba

souvisejících staveb)

Vlastním provozem nevznikají žádné nároky na dopravu či jinou infrastrukturu.

V období výstavby bude doprava materiálu na stavební pruhy prováděna především kolovou technikou. Kolová technika se bude moci pohybovat téměř po celé trase (mimo několika krátkých úseků). Ke stožárovým místům bude přístup pro kolovou techniku umožněn vždy. Přístup na stavební pruhy bude z veřejných komunikací na účelové komunikace a dále po terénu. V případě zábrany v přístupu z veřejné komunikace (odvodňovací příkop, a podobné překážky) budou tyto překryty panely pro umožnění průjezdu techniky. V případě terénu s nízkou únosností bude terén dočasně zpevněn panely. Po ukončení prací a revizi celého zařízení (souboru) bude terén upraven do původního stavu (jedná se především o ornou a lesní půdu).
Doprava:

odvoz:

odpadní betony 246 m3 70 nákladních vozidel

odpadní zeleň 20 tun 5 nákladních vozidel

svěšená lana 140 tun 25 nákladních vozidel

skácené stožáry 738 tun 140 nákladních vozidel

svěšené izolátory 78 tun 20 nákladních vozidel

vykopaná zemina 780 m3 195 nákladních vozidel

celkem: 455 vozidel

(vykopaná zemina již po odečtu na zahlazení vybouraných betonů)
dovoz:

betony 1 025 m3 270 nákladních vozidel

elektrovodná lana 180 tun 30 nákladních vozidel

nové stožáry 580 tun 90 nákladních vozidel

nové izolátory 40 tun 20 nákladních vozidel

KZL 10 tun 5 nákladních vozidel

celkem: 415 vozidel
Celkem bude potřeba pro stavbu 870 vozidel z toho 30 lehkých. Všechna vozidla budou na stavební pruh najíždět z veřejných komunikací a z účelových komunikací (polních cestách). Po vybourání původních základů pro dvousystémové stožáry a odvozu vybouraných betonů se bude provádět betonáž nových základů. Pro čtyřsystémové stožáry budou nutná nová stožárová místa. U stožárových míst dvousystémových stožárů v délce souběhu budou betonové základy vybourány v objemu vykopané zeminy (cca 1m pod povrch), která se použije na jejich zahlazení. Dovoz betonů pro základy stožárů bude probíhat v období min. 25 pracovních dnů. Po vyzrání betonů budou na pracovní pruhy přivezeny rozmontované konstrukce stožárů, které budou na místě smontované a vztyčené. Na vztyčené stožáry se namontují armatury a izolátory a navěsí se elektrovodná lana a kombinované zemnicí lano. Konstrukce stožárů budou uzemněny uzemňovacími pásy.
Skladování:

Skladovány budou barvy a menší množství PHM pro techniku. PHM budou na pracoviště dováženy malou automobilovou cisternou s přečerpávacím zařízením nebo v kovových nádobách (kanystrech). Stožáry budou přivezené na staveniště částečně rozmontované a budou smontované až na místě. Do doby převozu na místo montáže budou skladovány na základně.




III. ÚDAJE O VÝSTUPECH
III.1. Ovzduší:

Vliv na ovzduší větší o cca 39% než u varianty základní (A), vzhledem k většímu pohybu motorových vozidel.


Popis emisí:

Emise stejné jako u varianty základní (A).



III.2. Voda:

Odpadní vody: Provoz ani výstavba nebudou zdrojem odpadních vod.

Splaškové vody:

Stavba v trase nebude zdrojem splaškových vod. Pouze v zařízeních staveniště budou splaškové vody a to v množství 80 l/1pracovníka. Likvidovány budou vypouštěním do kanalizace. Vzhledem ke skutečnosti, že se na těchto odloučených pracovištích používají chemické toalety nebudou splaškové vody znečištěné fekáliemi.



III.3. Odpady:

Vlastní provoz nadzemního vedení 4x110 kV nebude zdrojem odpadů. Druhové složení odpadů bude stejné jako u varianty základní (A). Ručně vyklučený porost v ochranném pásmu bude prezentován jako odpad zeleně, který je ale možno zpracovat ve štěpkovači a se zmenšením objemu tyto uložit na kompost, nebo použít jako palivo.


Odpady, které se při výstavbě předpokládají jsou následující:
1) odpady z odstranění stávajícího vedení

  • demolované betony

  • odpadní železo z kácení stožárů

  • odpadní kovy z elektrovodných lan (směs Al a Fe a plast. duše)

  • odpadní izolátory (keramika s obsahem Fe)

  • odpad zeleně

2) odpady ze stavebních prací



  • odpad použitých barev

  • odpadní obaly se zbytky barev

  • odpad z kanceláře podobný komunálnímu



1   2   3   4   5   6


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©www.azrefs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə